D-F

 

Dietl Jaroslav - *22. 5. 1929 Záhřeb (Chorvatsko), †29. 6. 1985 Praha. Divadelní, televizní a filmový dramaturg, scénárista a dramatik, autor řady televizních seriálů. V letech 1940 – 1944 byl studentem reálného gymnázia v Brně. Odtud předčasně odešel, studoval v letech 1945 - 1949 na textilní průmyslové škole ve Svitavách, kde odmaturoval. V roce 1955 absolvoval obor filmové dramaturgie na pražské Akademii múzických umění. Stal se dramaturgem Československé televize v začátcích její existence, pracoval v Československém státním filmu a nakonec se stal spisovatelem z povolání.   Známý je hlavně díky televizním seriálům Nemocnice na kraji města, Nejmladší z rodu Hamrů, Dispečer, Byli jednou dva písaři, Tři chlapi v chalupě, Okres na severu, Muž na radnici nebo Žena za pultem.     

 

Dvořák Jan - *10. 5. 1937 Litomyšl. Prozaik, kritik, esejista, editor. Pseudonym Jan Robert. Absolvoval grafickou průmyslovku v Praze a filosofickou fakultu UK Praha (obor čeština a historie), působil na průmyslové škole, poté jako šéfredaktor Východočeského nakladatelství a vydavatelství Kruh v Hradci Králové, externě pracoval jako dramaturg a vysokoškolský učitel, od roku 1992 vyučoval český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, od roku 1994 (již jako docent) byl vedoucím Ústavu českého jazyka a literatury téže fakulty. Autor povídek, novel a románů („Muž mezi ženami“, „Odvrácená strana obrazu“, „Kamenný lev“).


Ehrenberger Josef - *22. 7. 1815 Korouhev, †7. 2. 1882 ? Praha. Kněz, autor historických povídek, vypravěč pověstí. Pocházel z rodiny hospodáře. Do 12 let se učil doma v Korouhvi, teprve pak odešel studovat do Poličky, Litomyšle. Svá studia ukončil absolvováním kněžského semináře v Hradci Králové. Působil ve Skuhrově nad Bělou a v Solnici (Rychnovsko), nakonec jako kanovník na Vyšehradě v Praze. Jeho povídky, které začal publikovat od roku 1838 např. v Květech, Lumíru apod., byly velmi oblíbené a patřily k tzv. lidovému čtení. Přispíval také do Časopisu českého muzea. Ve svých dílech podporuje lásku k vlasti a národní hrdost. V některých pracích zpracoval náměty z Poličska („Bystručtí a Polučtí“, „Smutné posvícení“). V roce 1903 vyšly v Praze jeho Sebrané spisy zábavné.

 

Elpl Mirek - *16. 11. 1905 Brno, †7. 2. 1960 Brno. Básník a prozaik. Počátkem roku 1945 uprchl z německého vězení a skrýval se mj. v plicním sanatoriu v Jevíčku. Městu věnoval knihu próz „Jaro v Jevíčku“, kterou oslavil lid a kraj Malé Hané. Z dalších prací „Tři zlaté poháry“, „Objevil jsem nebe“, „Marco Polo“, „Jevíčko 1958“ aj.

 

Federsel Vincenc (někdy také Čeněk Federsel) - *4. 4. 1812 Bystré, †20. 4. 1895 Bystré. Byl kominíkem, písmákem a kronikářem v Bystrém, člověkem s velkým kulturním a historickým rozhledem. Písmáckou činností se začal zabývat před rokem 1848, opsal knihy „Domácí lékař“, „Havlíčkovy Kutnohorské epištoly“ a „Historii španělské inkvizice“. Při sepisování „Pamětní knihy Bystrého I a II“ (1580 – 1892) a také „Dějin hradu Svojanov“ (1848) se výhradně opíral o historické písemné prameny, staré knihy a písemnosti (hlavně z bysterského zámku a městského archívu). Zabýval se dějinami Bystrého až od 16. století, tedy od doby, ke které měl k dispozici spolehlivé písemné prameny. Tereza Nováková Federsela osobně znala, studovala také jeho dílo, které jí pomohlo nejen při práci na románu Na Librově gruntě (zobrazila ho v románu do postavy Vedřela), ale i při studiu regionu pro účely některých statí (např. Potulky po Čechách východních).

 

Felzmann Fritz - *16. 6. 1895 Boskovice, +10. 5 1980 Korneuburk (Rakousko). Pocházel z rodiny okresního zvěrolékaře. V pěti letech se rodina přestěhovala z Boskovic do Moravské Třebové, které F. Felzmann později označuje za své rodné město. Po maturitě na Gymnáziu v Moravské Třebové nastoupil na na Vídeňskou univerzitu studovat práva a hudební nauku. Studium medicíny přerušila 1. světová válka a Felzmannovou službou na frontě. V roce 1922 dokončil studia medicíny. Odchází pracovat do Hustopečí. Fritz Felzmann měl již od mládí velkou lásku k hudbě. Již na Gymnáziu v Moravské Třebové dirigoval svůj vlastní orchestr. Za 2. světové války se usadil v rakouském Weinviertel, po válce ve Vídni, poté v Korneuburgu a ve Stockerau. Felzmann je autorem několka hudbeních skladeb i oper, psal básně („Vinohrad“) i povídky („Výškový let“,  „Mezi Moravou a Dunajem“). Napsal také „Historii hřebečských pěveckých a hudebních spolků“. Mimo to publikoval nespočetně mnoho článků, básní a povídek v novinách, časopisech, publikacích, ročenkách a vlastivědných sbornících nejen v Rakousku ale také v cizině.

 

Fochler Valdemar - * Ostrava, +2. 9. 2009 Svitavy. Vyrůstal ve Ždánicích, vyučil se obchodním příručím v železářství ve Slavkově u Brna. Ve Slavkově prožil křest ochotníka. Do Svitav přišel v roce 1945, dostudoval zde obchodní akademii a zde pracoval jako úředník v textilní továrně Vigona, pak v podniku TOS. Zájem o literaturu ho přivedl k psaní povídek a básní. Byl dopisovatelem regionálního tisku. Zemřel ve Svitavách. Pravidelně se účastnil literárních soutěží Šrámkova Sobotka, kde často uspěl se svými povídkami. V roce 1968 zvítězil v národní přehlídce Šrámkova Sobotka, vítězný povídkový soubor byl připraven k tisku, ale společenské události způsobily, že kniha „Černá hodinka“ vyšla až v roce 2004. Několik povídek publikoval ve Zpravodaji Šrámkovy Sobotky. Přispíval do denního tisku (Týdeník).