Městys Svojanov leží na pomezí Čech a Moravy v údolí říčky Křetínky zhruba 15 km jihovýchodně od Poličky. Obec tvoří místní časti Svojanov s osadou Korýtka, Starý Svojanov a Předměstí s osadami Hutě, Studenec a Dolní Lhota. První zmínka o obci se objevila v roce 1287 ve Zbraslavské kronice. Od roku 1538 má svůj znak. Základní vliv na vznik a rozvoj měl vždy královský hrad Svojanov (dříve zvaný Fürstenberg), jeden z nejstarších královských hradů u nás. Hrad Svojanov založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. k ochraně zemské obchodní stezky spojující Litomyšl s Brnem. Po smrti Přemysla Otakara II. (†1278) hrad připadl královně vdově Kunhutě. Ta majetek odkázala svému druhému manželovi Záviši z Falkenštejna a synovi Ješkovi. Po Falkenštejnově popravě (1290) hrad připadl koruně. Karel IV. zahrnul Svojanov mezi jedenáct hradů, které nesmí být vyjmuty z majetku koruny, ale už jeho syn Zikmund za husitských válek zastavil hrad pánům z Boskovic. Hrad prošel renesanční přestavbou, poničil ho požár a Švédi v rámci bojů třicetileté války. Od roku 1910 patří hrad městu Polička.
Největší rozkvět Svojanov zaznamenal v 19. na počátku 20. století, kdy se tu rozvinul textilní průmysl. V roce 1857 čítal Svojanov téměř dva tisíce obyvatel, dnes má Svojanov okolo 400 obyvatel.
Během několika pobytů básníka Jaroslava Vrchlického v nedalekém Bystrém byl Svojanov a jeho hrad předmětem básníkova zájmu. Sám nebo s rodinou uskutečňoval vycházky do okolí (Hartmanice, Hlásnice, Niklovice, Balda), často zavítal také do Svojanova. Tamním prostředím se nechal nejen okouzlit ( "Jsem blázen do toho hradu a té krajiny," napsal v jednom z dopisů své přítelkyni Marii Volfové), ale i inspirovat k několika básním. Rej svatojanských mušek v údolí říčky Svojanovky se objevuje v básni Světlušky pod Svojanovem, bohatý výskyt granátu obecného u Hlásnice a u Svojanova dal podnět k vzniku básně Svojanovské granáty. Motivy svojanovského hradu nebo zříceniny kláštera u Majdalenky se zase objevují v básnické romantické povídce pro děti Svojanovský křižáček.
Svojanov se objevuje v díle dalších spisovatelů:
Ludmila Vaňková (nar. 1927) - prostředí Svojanova a jeho hradu se objevuje v několika knihách Vaňkové (např. v dílech zobrazující 14. století Královský nach tě neochrání, Rab z Rabštejna apod.)
Nina Bonhardová (1907 - 1981) - Královský úděl - historický román o posledních čtyřech letech vlády Přemysla Otakara II., o střetu mezi českou šlechtou a panovníkem. Výraznou roli zde hraje postava Záviše z Falkenštejna.
František Neužil (1907 - 1995) - Ohnivá jeseň - historický román o královně Kunhutě
Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859) - Rod svojanovský - loupežnická truchlohra z období sedmileté války (1756 – 1763)
Bohuslav Březovský (1912 - 1976, rodák z nedaleké Rohozné) - Tajemný hrad Svojanov - román určený dětem a mládeži, příběh o setkání dětských hrdinů s tajemným světem strašidel na hradě Svojanov (kniha začíná úryvkem z básně Jaroslava Vrchlického: "Jdeš cestou úvozovou v zamyšlení,/ vždy sráznější a hlubší k Svojanovu./ Hrad s chmurnou věží v kraj se dívá v snění.")
(Orbis, Praha 1947. 1. vydání. Ilustr. Karel Pekárek)