Rohozná leží nedaleko Moravské brány, na její české straně v nadmořské výšce 575 m. Má dvě místní části, kvůli protahlému tvaru obce a geografickým podmínkám nazývané horní a dolní. První zmínka o obci pochází ze 13. století. Historie obce je spojena s historií hradu Svojanova, na jehož panství byla založena. Na počátku 19. století majitel svojanovského panství baron Barstenstein usadil v severní horní části Rohozné německé osadníky z Bavor a Saska. Pro ně postavil obytné domky a ona část obce byla nazvána Familie. Jméno se udrželo dosud. Rohozná byla největší obcí bývalého poličského okresu (v roce 1921 měla 2054 obyvatel, před koncem války v roce 1945 měla 2560 obyvatel). Po 2. světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v roce 1945 klesl na 1170. Dnes má obec necelých 700 obyvatel.
Z Rohozné pochází spisovatel, autor psychologických i historických románů a knížek pro děti a mládež, dramatik a scénárista Bohuslav Březovský. Narodil se rohozenské školní budově 25. 11. 1912. Jeho dědeček Josef Chalupník byl ve škole řídícím učitelem, otec tehdy dvouletého Bohuslava padl na srbské frontě v 1. světové válce.
"Rohozenská Žlutá škola - rakousko-uherský model, který na vsích ještě leckde slouží - stojí dnes rozšířená a modernizována. Už před první světovou válkou měla Rohozná více než dva tisíce obyvatel. Měla dvě školy - "dolní" a "horní". V té dolní byl můj dědeček Josef Chalupník, už dlouho před první světovou válkou a několik let po převratu, řídícím učitelem. Dolní Žlutá škola se zdála mým dětským očím výstavná a prostorná jako palác. V jejím přízemí byla jediná třída, jejíž okna vedla do nejtemnějšího, protože nejzarostlejšího, koutu školní zahrady, dále kabinet, v němž mě vzrušoval vycpaný orel a vypelichaná liška, zaprášený glóbus a po smrti starého císaře i velký barevný obraz nového císaře Karla v pozlaceném rámu. Mocnář stál ve fešácké uniformě dragounů, vedle něho seděla ve zdobeném křesle císařovna Zita se zlatou čelenkou a stříbrné róbě s vlečkou. Z chodby, která duněla ozvěnou a byla i v nejparnějším létě chladná, vedlo schodiště do prvního patra, kde byly tři třídy a kabinet. Na druhém konci chodby v přízemí byl byt řídícího učitele Josefa Chalupníka, mého dědečka." (z povídky B. Březovského Žlutá škola)
V Rohozné navštěvoval Bohuslav Březovský obecnou školu dva roky, s matkou a starší sestrou (pozdější profesorkou svitavského gymnázia a dramaturgyní svitavského ochotnického Lidového divadla Marií Votavovou) se pak přestěhoval do Poličky, kde v roce 1932 maturoval na gymnáziu a kde byl také na místním hřbitově po úmrtí v roce 1976 pohřben.
Zejména v době, kdy byl již spisovatelem z povolání a kdy občas pobýval v Budislavi v tehdejším domě Svazu československých spisovatelů (dnes Pen klubu), přijížděl do svého rodiště a přivážel na besedy do školy, knihovny nebo do místního hostince některé spisovatele: Karla Nového (Březovský byl jeho zetěm), Jana Otčenáška, Oldřicha Daňka, Jarmilu Urbánkovou, Emu Řezáčovou.
Na budově školy č. p. 240 byla 12. 11. 1979 Bohuslavu Březovskému odhalena pamětní deska.
Zdroje:
https://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=294
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_B%C5%99ezovsk%C3%BD
https://www.zsrohozna.cz/historie.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rohozn%C3%A1_(okres_Svitavy)
Marie Votavová (sestra B. Březovského)
Narodila se 26. 2. 1907 v Rohozné jako mladší sestra spisovatele Bohumila Březovského, studovala na poličském gymnáziu, následně na filosofické fakultě UK v Praze. Působila jako učitelka na gymnáziích v Trutnově, Praze, Kralupech nad Vltavou, Poličce a od roku 1945 ve Svitavách. Byla členkou krajského i ústředního poradního sboru pro umělecký přednes, vedoucí svitavských recitačních souborů a mnoho let herečkou, dramaturgyní a režisérkou svitavského Lidového divadla. Zemřela 4. 1. 1991 ve Svitavách.
