Město Bystré se nachází přibližně 12 km jihovýchodně od Poličky na Hornosvratecké vrchovině v nadmořské výšce kolem 600 m. Jádro města zaujímá protáhlou terénní vlnu mezi dvěma potoky. Západně od města se krajina zvedá do výrazného hřbetu tvořícího rozvodí Svratky a Křetínky a přesahujícího 700 m n. m. Bystré bylo na město povýšeno v roce 1398. Historické jádro města je od r. 1990 městskou památkovou zónou. Mezi nejvýznamější památky města patří barokní radnice a renesanční zámek, který nechal v letech 1586 - 1590 vybudovat Jan Bezdružický z Kolovrat. Město Bystré je spjato s několika literáty: spisovatelkou Terézou Novákovou, básníkem Jaroslavem Vrchlickým, písmákem Vincencem Federselem (mezi lidmi nazývaný Vedřel) nebo vlastencem Janem Brtounem.
Radnice, na které je umístěna pamětní deska o pobytu Novákové a Vrchlického v Bystrém.
Teréza Nováková navštívila Bystré poprvé v roce 1893, kdy se společně se svým tehdy třináctiletým synem Arne novákem (pozdějším literárním historikem a kritikem) ubytovala v hostinci Radnice. Bylo to v době, kdy pracovala na svém románu Na Librově gruntě. Z Bystrého podnikala cesty do nedelakého Nedvězí, kde se především děj knihy odehrává, v Bystrém se setkávala s pamětníky, od kterých získávala potřebné informace o životě v Bystrém a okolí, materiál k románu odbržela i z bysterského archívu nebo z pamětí vlastence a kronikáře Vincence Federsela (ten se v románu pod jménem Vedřel také vyskytuje), setkávala se také s řídícím učitelem Josefem Václavem Kryšpínem, který ji ostatně do Bystrého pozval, který ji byl důležitým informátorem a průvodcem po Bystrém a okolí a který ji také seznámil s bývalým ševcem a nejstarším občanem Bystrého Janem Brtounem. Tento osmdesátiletý výměnkář v domku čp. 137 poskytl Novákové také mnoho důležitých informací, dokonce ji pozval k sobě do chalupy. Z této návštěvy byla Nováková tak nadšená, že Brtouna a jeho chalupu umístila také do svého románu.
Brtounova roubená chalupa pochází z roku 1723, kdy ji postavil Jiřík Michl. jejím nejznámějším majitelem byl však Jan Brtoun, nadšený bysterský vlastenec a propagátor myšlenek Karla Havlíčka Borovského. Calupu popsala Teréza Nováková v knize takto: "...jedna z nejmenších chalup byla na kukle, okřídlí i prostředních prknech lomenice černě pomalovaná, lišty spojovací měly puntičkované mřížkování, na prknech silným štětcem poznamenaná čísla činící dohromady letopočet 1723. Ale ještě bohatěji ozdobil před stem a dvaceti čtyřmi roky rozmarný tesař kuklu: na jedné straně do sebe se pletly rozličné květy, na druhé straně mezi dvěma květináči o bok si opírala ruce panenka v živůtku se šněrováním. Brtounovi drželi stavení již nespočetná léta, ale to již přece nevěděli, zda ta panenka bývala odznakem krejčovského řemesla či jen tak pro žert a ozdobu namalována..." Chalupu sice zdobila krejčovská panenka, Brtoun byl však švec. Šlo tehdy o tradiční bysterské řemeslo. V uvedeném románu se Libra při svých cestách z Jevic (románový název obce Nedvězí) do Bystrého - nejčastěji tomu bylo při návštěvách bysterského kostela - stavoval u Brtouna, byli to přátelé: "...Rozuměli si oba muži, ba obě rodiny dobře; přirovnávali pranostiky, říkání, všeliké prostředky, které znali, půjčovali neb doporučovali si "písmičky", kalendáře a jiné čtení, sdělovali svoje obavy do budoucna a minulé útrapy. Někdy ani rozejít se nedovedli, jak mnoho ,ěli si sdělovati..." Brtounova chalupa slouží dnes v Bystrém jako minimuzeum s expozicí lidového umění a ševcovského řemesla. Roubenku najdeme ve Vedřelově ulici pod náměstím, je přístupná po předchozí dohodě s průvodkyní paní Marií Bidmonovou, Pod Poštou 135, Bystré, tel. 608935786. Ve své románové chalupě Brtoun seznámil Libru také s dalším významným bysterským občanem, kominíkem Vedřelem.
Vincenc Federsel (1812 - 1895, někdy také Čeněk Federsel), zvaný nejen v románu Na Librově gruntě Vedřel, byl místním kominíkem, písmákem a kronikářem, člověkem s velkým kulturním a historickým rozhledem. Při sepisování Pamětní knihy Bystrého I a II a také Dějin hradu Svojanov se výhradně opíral o historické písemné prameny, staré knihy a písemnosti (hlavně z bysterského zámku a městského archívu). Zabývá se dějinami Bystrého až od 16. století, tedy od doby, ke které měl k dispozici spolehlivé písemné prameny. Teréza Nováková Federsela osobně znala, studovala také jeho dílo, které ji pomohlo nejen při práci na románu Na Librově gruntě, ale i při studiu regionu pro účely některých statí (např. Potulky po Čechách východních).
Federselův hrob
V Bystrém byla provdána dcera básníka Jaroslava Vrchlického Milada. Básník trávil v Bystrém prázdniny v letech 1904-1906, když sem přijížděl na návštěvu za svou rodinou. Pobýval u své dcery a zetě Gabriela Imanuela Čápa-Horčápského (1873-1954, publicista, spisovatel, autor "Vzpomínek na Mistra Jaroslava Vrchlického", bratr spisovatelky Růženy Svobodové). Zeť Vrchlického pracoval čtyři roky jako hospodářský úředník na bysterském zámku (ten nechal vybudovat v letech 1586-1590 Jan Bezdružický z Kolovrat, dnes slouží slouží potřebám ústavu sociální péče "Domov Na Zámku Bystré"). Zároveň na zámku bydlel se svou rodinou a ve svém bytě zařídil každoročně "útulný, slunečný pokoj, v němž Jaroslav Vrchlický ze svého pobytu v Bystrém sedával a psal své básně." , Vrchlického zeť vzpomíná, že "Vrchlický psával obyčejně ráno, jak vstal, mezi 10. a 11. hodinou zašel si do městského hostince Na radnici na čtvrtku vína neb na sklenici bysterského piva, o němž říkal, když se někdo ptal, zda mu neuškodí pivo dopoledne, že je tak slabé, že nemůže slabostí vytéci ze sudu a aby vyteklo, že se musí vypumpovat," odpoledne podnikal sám nebo s rodinou vycházky do okolí - do Hartmanic, Hlásnice, Svojanova, Niklovic nebo do nedalekých lázní Balda. Vrchlický se během pobytu scházel také s různými zajímavými lidmi, v Bystrém ho navštívil i Milan Rastislav Štefánik. Bysterští si Vrchlického velmi vážili: v roce 1903 (na oslavu Vrchlického padesátin) sehráli bysterští ochotníci jeho jednoaktovku Závěť Lukavického pána, později (v roce 1912) hru Noc na Karlštejně, obyvatelé Bystrého uspořádali na počest Vrchlického dokonce "akademii se zpěvy a deklamacemi," které se Vrchlický zúčastnil nejen svou přítomností, ale i přednesem přednášky v tělocvičně školy na téma Erbenovy Kytice. V Bystrém a okolí nalézal Vrchlický náměty pro svou básnickou tvorbu. Vycházel z místních pohádek, legend a pověstí, záznamů písmáka Federsela a dalších písemných zdrojů, případně z vlastních prožitků. Přímo s Bystrém jsou spjaty dvě básně Vrchlického: Shnilé obilí (Selské balady) a Balada bysterská (Zaváté stezky).
Zámek v Bystrém.
Historie bysterského školství se může pyšnit dvěma významnými pedagogy, kteří zasáhli mj. také do literatury. Byl jím Josef Václav Kryšpín ( 1849 - 1927), učitel a ředitel obecné školy v letech 1868 - 1903, místní buditel, ochotník, básník, průvodce Terézy Novákové při její první návštěvě Bystrého v roce 1893. Druhým významným pedagogem byl ing. Václav Batík (1858 - 1921), který působil od roku 1903 jako ředitel měšťanské školy v Bystrém. V. Batík byl mj. také ochotníkem, divadelním režisérem, autorem divadelních her, básní, historických prací, zabýval se osvětovou činností atd. Batíkovou manželkaou byla Marie Batíková (1861 - 1919), původně učitelka, později spisovatelka, autorka divadelních her, povídek, novel i pohádek.
Bysterským rodákem a učitelem je také publicista a autor regionálních příspěvků a publikací Jaroslav Gloser (nar. 1926).
Bývalá obecná škola (stará škola na náměstí s pamětní deskou J. V. Kryšpína)
Nová, měšťanská škola v Bystrém (dobová pohlednice z počátku 20. století)
Zdroje:
Zámečník K.: Bystré - monografie starého města na Českomoravské vysočině. MNV Bystré 1948.
Nováková T.: Na Librově gruntě. Melantrich. Praha 1952.
Nováková T.: Roztroušené kapitoly. SNKLHU. Praha 1961.
Toušlová I. a kol.: Toulavá kamera. Freytag-Berndt. Praha 2008.
Štěpánová I.: Teréza Nováková. Mladá fronta. Praha 2008.
Gloser J.: Pobyt a tvorba Jaroslava Vrchlického v Bystrém. In: Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 13-14, Okresní vlastivědné muzeum v Litomyšli 1973.
https://bystre.unas.cz/?q=cs/book/print/1
https://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-pamatky/minimuzeum
https://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/vychodni-cechy/svitavsko/852-bystre-a-okoli/