Minerální lázně Balda (Goldbrunn či Zlatá studna nebo Zlatý pramen nebo Goldbründel nebo Walda nebo Waldel) leží v katastrálním území obce Jedlové, v nadmořské výšce 654 m, uprostřed lesů. První zprávy o Baldě jsou z roku 1748. Po objevení zřídla (údajně při hledání zlata) lidé poznali, že voda je čistá a studená a že má blahé účinky v rozličných chorobách. Majitel bysterského panství František Rudolf z Hohen – Embsu přikázal postavit v blízkosti studnice kapli zasvěcenou Panně Marii, zámeček, lázeňský dům, hostinec, dvě kryté kuželny a střelnici. Lázně často navštěvovala vysoká šlechta, duchovenstvo, vojenští důstojníci a úředníci. Největší rozkvět zaznamenaly lázně na přelomu 19. a 20. století (viz úvodní foto), kdy zde pobývalo až 60 návštěvníků, nejčastěji šlo o německé podnikatele, majitele realit a úředníky s rodinami. V letech 1904 až 1906 navštěvoval “lázničky“ Jaroslav Vrchlický, který se léčil z reumatismu sbíraným lesním jehličím a koupával se ještě v primitivních dřevěných vanách. Docházel sem z nedalekého Bystrého, kde pobýval na prázdninách v rodině své dcery a zetě. Vrchlický byl však rozladěn převahou německých lázeňských hostů.
Po 1. světové válce začaly lázně chátrat. V roce 1947 lázně vyhořely, lázeňská činnost se již neobnovila. Dnes je Balda součástí obce Stašov, na míste původních lázní je pouze poutní kaple Panny Marie (z let 1747-48, opravená r. 1833, s obrazem znázorňujícím lázně Zlatá studna), myslivna a pramen.
K Baldě se vážou dvě legendy. První legenda vypráví, že zde v polovině 17. stol. rolník z Jedlové sbíral dřevo na zátop a přitom našel kámen ve tvaru růže. Později se rozhodl na místě neobvyklého nálezu kopat a nalezl zlato. Zlatonosný nález podnítil ke kopání i bysterského hraběte Martinice. Po usilovném dolování však Martinic zlato nenašel. Místo toho zde vytryskl pramen, který lidé podle nálezu zlata pojmenovali Zlatý. Věřili, že má zázračnou moc, a tak se stal uctívaným poutním a lázeňským místem. Druhá legenda praví, že u léčivého pramene stával zlatý pohár, aby se každý poutník mohl osvěžit. Protože ale zde došlo ke zločinu, pohár navždy zmizel.
Dvě dobové pohlednice.
Každou první srpnovou neděli se koná na Baldě pouť k Panně Marii Sněžné (foto Svitavský deník - Sylva Horáková)
Zdroje:
Zámečník K.: Bystré - monografie starého města na Českomoravské vysočině. MNV Bystré 1948.
https://lesuzdar.lesycr.cz/clanky/balda-zapomenute-lazne-nedaleko-policky/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Balda
https://www.lesycr.cz/cs/download/informacni-zpravodaj---kraje/pardubicky/pa-lcr-16-03-2010.pdf